Vzpomenete si někdy na některé ze svých "love affairs"?
Já se poslední dobou musím přiznat, že si vzpomenu častěji než bych chtěla. Ne že by nebylo něco v pořádku se vztahem, ve které se už pár let nacházím. Ale prostě si někdy vzpomenu na to mládí, na to dobrodružství. Tu legraci.
A konec konců i na tu vášeň. Proč by taky ne? Jó, to byly časy.
.
S oblibou si o tom teď při dlouhých pracovních dnech povídáme s kamarádkou (jako my pracujeme jo (a na 1000%!), ale u toho probereme naše životy skrz na skrz.
Mojí "jízdu" ve Finsku. I její "hostování" na Řeckých ostrovech. S oblibou u toho říkáme, že jsme se nadřely víc než normálně. Proč? Protože jsme sakra reprezentovaly celý národ!
Asi ji v životě nedokopu natočit podcast (vlastně ani já sama nevím jak se to dělá, haha, ale je to teď moderní prej), tak aspoň sem tam napíšu nějakou tu naší tragikomickou historku o tom, cojsem já nebo ona (a nebo třeba někdo další) s těmi (ne)skvělými chlapi zažili.
Třeba to jak jsem "slavila" Chanuku.
Nebo jak se do M. zamiloval týpek jenom z toho, že si psali na badoo.
Jo... a nebo taky, jak jsem byla děsně brokenhearted, až jsem z toho sbalila panice.
A taková storka (řekla bych že bude na pokračování) o manipulativním Kryplovi bude mít jistě taky úspěch.
Ale s klidným svědomím můžu říct, že i když toho bylo na můj (současný) vkus až až, nelituju. Ale zároveň bych už nic z toho nechtěla vrátit. Tam kde (a hlavně s kým) jsem teď, jsem správně.
J.
PS: jo a važte si toho. Bude mě to asi stát pár těžkých rán, abych z M. ty storky dostala.